Lost in Desert
.
Pouštní orientační závod - Lost in Desert dne 25.4. 2009
.
Tak je to tady - první soutěž, ve které se mohla zúčastnit i naše nejmladší jezdkyně Anežka (4roky). Závod byl rozdělen na několik skupin a jedna z těchto skupin byla pro nejmenší s vodiči a pěší.
.
Byl to náš jeden z největších úspěchů. Jelo se podle zvláštního svitku papíru nazývaného mapa. Na cestu jsme dostali každý jednu tatranku a seznam pár záchytných bodů, které nám byly "velmi prospěšné" viz. posed, který už neexistuje.
.
Poté, co jsme obdrželi proviant, bylo nám jasné, že nám na trasu 4 km jistě nevystačí. Vydali jsme se trasou za všemi ostatními a za první zatáčkou se usadili, snědli veškerý proviant a přemýšleli kam dál.
.
Rozhodli jsme se, že si uděláme soukromý malý okruh a až nás to přestane bavit, tak vyrazíme do cíle bez zaškrtnutých bodů. Jak jsme se rozhodli, tak se stalo. Cestou jsme potkávali zmatené bludné duše na koních, které na rozdíl od nás neměli ani cíl cesty.
Po bloudění jsme se vrátili na úvodní pozici, kde se pan Liška - pořadatel divil, že jsme to zvládli tak rychle. Poté, co jsme mu nenápadným způsobem naznačili, že nám dal asi špatný svitek a dostali jsme čínskou astrologickou mapu se nám rozhodl pomoci. Vysvětlil nám barvičky a čárečky na papíře a nasměroval alespoň správným směrem.
.
Po další hodině jsme našli první záchytný bod ze 7. Jediné, co se nám zdálo podivné, bylo, že jsme se jakožto pěší brodili bažinou. Což samozřejmě nebylo v mapě, neboť jsme už zase šli špatným směrem. A takto probíhala celá trasa. V půlce trasy jsme se rozhodli, že dáme náskok rodince před námi, neboť se nám je povedlo dohnat. Sedli jsme si do trávy a odsedlali Ampíka. Po půl hodině klábosení jsme opět vyrazili.
.
A světe div se: vyhráli jsme 3. místo.
.
Bohužel jsme si ani nepočkali na dekorování, protože bylo 6 večer a 90 % koní bylo stále ještě na trase. Už se těšíme až vyrazíme zase příští rok a děkujeme rodině Lišek za hezký a velice vyčerpávající zážitek. 
.
A opět pár foteček:
.
