Bohužel, jak už jsem avizovala, trénink byl zkrácen ze 3 dnů na pouhé 2 dny, ale i přesto nám hodně dal.

Trénovalo se v lotech po 2 koních. Začínalo se klusovým opracováním koně podél celé jízdárny, velké kruhy, přistavení koně k ruce.Pokud má někdo mladého koně, stejně jako jsme měli my, tak se doporučuje přistavit ho jen lehce, hlavně musíme udržet tělo koně rovně a jen mírně přitočíme hlavu koně dovnitř jízdárny. Další cvik, který jsme dělali, bylo od stěny ke stěně. Chyba, která se zde objevila a na kterou jsme byli upozorněni, bylo postavení koně. Jakmile najíždíme od stěny, tak je kůň přistavený a natočený mírně do jízdárny. Jakmile máme koně nasměrovaného správným směrem, tak ho musíme opět srovnat a musí jít naprosto rovně, ve středu ho zpět natočit a zase srovnat, nesmíme ho mít přistaveného k žádné ruce, musí jít naprosto rovně a přistavíme si ho až těsně před stěnou, než opět zahneme. Rohy jízdárny projíždět s přiloženou vnitřní nohou, aby nám kůň nevpadával plecí dovnitř a krásně se ohnul kolem vnitřní nohy.

Co si musíme hlavně kontrolovat, je, aby nám noha neujížděla dozadu, ale držela se na podbřišníku. Veškeré pohyby musí být minimální. V zastavení musí kůň stát naprosto v klidu, ačkoliv to nám zrovna asi dalo nejvíc práce.  Další cvik, důležitý a propracovávaný, byly změny chodů. Úplně nejjednodušší a přesto nejtěžší . Při nacválání nesmíme zapomínat na přistavení koně k vnitřní ruce, přesunutí váhy na vnitřní třmen a pobídka směřuje od vnější nohy. Pro mě osobně nový poznatek byl, že když držím ruce dole při cvalu, kůň jde s hlavou níž a je to správné pro skákání, pokud ruce trošku přizvednu, kůň se taktéž přizvedne a jakoby vznese a jedná se o drezurní držení koně ve cvalu.

Když byl kůň takto opracován na obě ruce, se přešlo k fázi skákání. Vše co líčím, je čistě práce se surovým koněm, tak jak ho postupně budeme přivádět k lásce skákání.

Než přišel pan trenér do haly, tak byly na zemi položeny 2 bariéry. Tyto 2 bariéry jsme si ještě aktivně přešli, abychom vypadali, že to zvládáme. Jaké bylo překvapení, když pan trenér posunul tyto bariéry více na střed a moje zlatá kobylka najednou začala opět stávkovat.   Při obyčejném překlusání této klády na zemi, se těsně před ní zaparkovala, až jsem byla málem na zemi.  Poté jsme tuto bariéru absolvovali za vedoucím koněm. Pak jsme jí několikrát přešli v kroku a pak překlusávali. Poté jsme obě bariéry překlusávali střídavě z různých směrů a neustále chválili kobylku, jak je dokonalá, že zvládne takový ohromný skok, jako je kláda položená na zemi.  Když už jsme klusali naprosto s přehledem přes bariéry na všechny strany, pan trenér nám postavil křížek uprostřed jízdárny, abychom měli co nejoptimálnější podmínky skákání na obě ruce. Samozřejmě se jednalo o křížek s odskokovou bariérou před ním, aby si kobyla mohla maximálně vyměřit vzdálenost. Na skok jsme najížděli v klusu jako na kruhu a tvořili jsme takzvanou osmičku se skokem ve středu. Za skokem jsme se museli snažit udržet pár cvalových a opět přejít do klusu a znovu z klusu najet křížek. Tento postup se opakoval než se kobyla zklidnila a našla si svojí jistotu. Jak se říká v nejlepším je třeba přestat.

Druhý den jsme opět začali opracováváním koně, opět se jednalo hodně o klusovou práci, od stěny ke stěně, kruhy, změny směru a přechody krok, klus, cval a zpět. V jednu chvíli, když opouštěli jiní koně halu, tak se kobyla rozhodla stávkovat a odejít z haly taktéž. Určitě to každý z nás jistě zažil. Na to nás striktně upozornil pan trenér:( popíšu to pouze ilustrativně) pokud ustupuje kůň bokem doleva ačkoliv chcete, aby šel doprava, je snadnější otočit ho doleva a dokončit cvik, ale správně musíte bojovat a otočit ho doprava, i kdyby šel na zadní a dělal kde co. Pokud se Vám tohle podaří, máte při příští neposlušnosti o polovinu vyhráno, pokud ho otočíte doleva, absolvujete celé kolo neposlušnosti při příštím projetí haly znova.

Tentokrát jsme měli postavený celý parkurek. Nejdříve jsme přecválávali bariéry položené na zemi. Jakmile koně přestali řešit nějakou bariéru na zemi, přesunuli jsme se na křížek, který byl postaven stejně jako první den, ale na jiném místě. Křížek jsme opět najížděli v klusu. Za křížkem se nacválávalo a na pravou ruku se najíždělo na bílý oxer postavený ze dvou vyšších kavalet. Před ním byla opět odskokovka na zemi. Zde nastal další kámen úrazu. Kobyla zaparkovala již před žlutou odskokovkou a ke skoku se nechtěla přiblížit ani za hrst pamlsků  Pan trenér zachoval klid a zkusili jsme najet skok z klusu a pak ještě jednou z druhé ruky. Když už jsme najeli skok počtvrté, kobyla to vzdala a takřka ze stoje oxer překonala, což samozřejmě byl megaskok, který pro změnu vykolejil jezdce, kterýžto byl rád, že se udržel vůbec na krku  Další skok byl opět váhavý, ale už ne tak vysoký, takže bylo možné se udržet i v sedle. Poté kobyla zjistila, že pokud skok překoná, tak bude odměněna a pokud ne, tak bude jezdit tak dlouho dokud to stejně neskočí a pak bude odměněna. Tak došla k závěru, že bude lepší skok absolvovat. Skoky byly opět rozestavěny ve formě osmičky, kdy se na levou ruku najížděl křížek, za křížkem se nacválávalo, na pravou ruku se ve cvalu skákal oxer, za ním se přecházelo do klusu a opět se najíždělo na levou ruku na křížek. Takhle se pokračovalo, dokud se kůň naprosto nezklidnil. Jakmile přešel 4 skoky za sebou plynule a v klidu, tak jsme skákání ukončili dobrým pocitem. Nakonec jsme se ještě na uvolněnou proklusali a bylo po tréninku.

 Další skoky, které byly připraveny už absolvoval jen druhý kůň, který je přeletěl jako pták, přeci jen s jeho zkušenostmi jsme se nemohli srovnávat. Jen jsme tiše krokovali a přáli jim tu krásu skoku.

Upozornění na co si musíme při skákání dávat pozor kromě nájezdů je na zakleštění nohou na koni, koně na skok drží vnější noha a vnější otěž.Za skokem mu nesmíme dopadnout do sedla jak pytel brambor, ale zapružit

 Další doporučená práce s tímto typem koní v tomto surovém stavu je skákání řad, kdy vzdálenost by měla být 10m a jakmile kůň nemá problém s tímto tak přejít na 7m. Skoky by měly být nějakým způsobem ohraženy, aby kůň neměl tendenci vyhnout ve chvíli, kdy se jezdec soustředí na svůj sed. Nejlépe rozestavit skoky jakoby do čtverce.

 Bohužel fotečky nemáme a pohled je čistě laický, ale třeba tam někdo objeví i svoje vlastní chybičky a malý návod, jak se jich zbavit.